TRESTNÍ ZÁKONÍK STÁTU SAN ANDREAS

ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1 Základní zásady

Trestným činem je pouze jednání, které zákon za trestný čin výslovně označuje.
Trest lze uložit pouze podle zákona účinného v době spáchání činu. Pozdější zákon se použije, je-li pro pachatele příznivější.
Každý se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána pravomocným rozhodnutím soudu.
Nikdo nesmí být trestně stíhán nebo potrestán opakovaně za tentýž skutek.
Trestní odpovědnost je osobní.
Trest musí odpovídat závažnosti činu, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele.
Obviněný má právo být poučen o svých právech.
Orgány činné v trestním říení musí co nejméně zasahovat do práv všech subjektů trestního řízení.
Orgány činné v trestním řízení musí postupovat v co nejrychlejší možné míře. Rozhodování o právech osob, zejména právu na svobodu nebo na vlastnictví, by požívá priority.
Za spáchání více trestných činů, aniž by byl za některý z těchto pachatel odsouzen, bude potrestán v rámci trestní sazby nejtěžšího trestného činu. Výjimky stanoví zákon.

§ 2 Působnost zákona

Podle tohoto zákona se posuzují trestné činy spáchané na území státu San Andreas, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

§ 3 Trestní odpovědnost

Trestně odpovědná je osoba starší šestnácti let, která byla v době činu schopna rozpoznat jeho protiprávnost a ovládat své jednání.
Osoba není trestně odpovědná, pokud byla v době činu nepříčetná.
Je-li to slučitelné s jejich povahou, použijí se ustanovení tohoto zákona přiměřeně také na právnické osoby.

§ 4 Úmysl a nedbalost

Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem nebo věděl, že jej může porušit či ohrozit, a byl s tím srozuměn.
Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobit protiprávní následek, ale bez přiměřeného důvodu spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo o této možnosti nevěděl, ačkoliv o ní vědět měl a mohl.
Jednání z nedbalosti je trestné pouze tehdy, stanoví-li to zákon.

§ 5 Pokus

Jednání, které bezprostředně směřuje ke spáchání trestného činu, avšak k jeho dokonání nedojde, je pokusem trestného činu.
Pokus je trestný stejně jako dokonaný trestný čin. Soud pouze může udělit trest pod spodní zákonnou hranicí.
Pokus není trestný, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání a zabránil vzniku následku.

§ 6 Účastenství

Spáchají-li trestný čin společně dvě nebo více osob, odpovídá každá z nich jako pachatel.
Stejně jako pachatel může být potrestán také ten, kdo jiného ke spáchání trestného činu úmyslně navedl nebo mu úmyslně poskytl pomoc.
Při ukládání trestu se přihlédne ke skutečnému podílu každé osoby na trestném činu.

§ 7 Organizovaná skupina

Organizovanou skupinou je spojení nejméně tří osob, které se po předchozí dohodě a s rozdělením úkolů podílejí na trestné činnosti.
Spáchání činu v organizované skupině nebo v její prospěch zvyšuje horní hranici trestní sazby o polovinu.

§ 8 Nutná obrana

Trestným činem není jednání, kterým osoba odvrací přímo hrozící nebo trvající útok.
O nutnou obranu nejde, jestliže byla obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Osoba není povinna před útokem ustupovat.

§ 9 Krajní nouze

Trestným činem není jednání, kterým osoba odvrací přímo hrozící nebezpečí, pokud je nebylo možné za daných okolností odvrátit jinak.
O krajní nouzi nejde, jestliže způsobený následek je zjevně stejně závažný nebo závažnější než následek, který hrozil.

§ 10 Svolení poškozeného

Trestným činem není jednání provedené se svobodným, vážným a předem uděleným souhlasem osoby, do jejíchž práv bylo zasaženo.
Svolením nelze odůvodnit úmyslné usmrcení, závažné poškození zdraví ani jednání odporující veřejnému pořádku.
Svolení získané násilím, výhrůžkou nebo podvodem je neplatné.

§ 11 Druhy trestů

Soud, případně jiný orgán, pokud mu to zákon dovoluje, může uložit zejména:

a) trest odnětí svobody,
b) podmíněný trest odnětí svobody
c) peněžitý trest,
d) obecně prospěšné práce,
e) zákaz činnosti,
f) zákaz držení zbraní,
g) propadnutí věci nebo majetku,
h) vyhoštění,
i) jiný přiměřený trest stanovený zákonem.

§ 12 Ukládání trestu

Soud, případně jiný orgán, pokud mu to zákon dovoluje, při ukládání trestu přihlédne zejména:

a) k závažnosti a následkům činu,
b) k úmyslu a motivu pachatele,
c) k předchozí trestné činnosti,
d) k chování pachatele po činu,
e) k doznání, spolupráci a náhradě způsobené škody,
f) k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem.

Za souběh více trestných činů spáchaných před odsuzujícím rozsudkem se uloží souhrnný trest. Ten může maximálně dosáhnout sazby trestného činu, který je z činů nejtěžší.
Za souběh tří a více trestných činů projednávaných v rámci jednoho řízení se uloží jeden úhrnný trest. Ten může přesáhnout nejvyšší sazbu stanovenou za nejzávažnější čin nejvýše o jednu polovinu.
Soud, případně jiný orgán, pokud mu to zákon dovoluje, není oprávněn uložit vyšší trest, než dovoluje zákon.

§ 13 Podmíněné odsouzení

Soud může výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložit, pokud lze očekávat, že odsouzený povede řádný život.
Soud stanoví zkušební dobu a může uložit přiměřené povinnosti nebo omezení.
Poruší-li odsouzený závažně podmínky, může soud rozhodnout, že trest vykoná.

§ 14 Peněžitý trest a obecně prospěšné práce

Peněžitý trest musí odpovídat závažnosti činu a majetkovým poměrům odsouzeného.
Obecně prospěšné práce mohou být uloženy za méně závažný trestný čin, souhlasí-li s tím odsouzený.
Nevykonaný nebo úmyslně nezaplacený trest může soud přeměnit na trest odnětí svobody úměrně k trestnosti skutku a již zaplacené částce či vykonané práci.

§ 15 Náhrada škody

Poškozený může v trestním řízení požadovat náhradu škody nebo újmy způsobené trestným činem.
Je-li nárok dostatečně prokázán, soud o něm rozhodne v rozsudku.
Vyžadoval-li by nárok rozsáhlé další dokazování, může soud odkázat poškozeného na civilní řízení.

§ 16 Úřední osoba

Úřední osobou je zejména soudce, prokurátor, člen Kongresu, člen vedení státu, příslušník ozbrojené státní složky a jiná osoba vykonávající pravomoc státu nebo samosprávy.

ČÁST II TRESTNÉ ČINY A TRESTY ZA NĚ

HLAVA I TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ

§ 17 Vražda

Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán trestem odnětí svobody na dvacet pět až čtyřicet let.
Kdo jiného úmyslně usmrtí po předchozím uvážení nebo plánování, bude potrestán trestem odnětí svo a body na třicet let až doživotí.

§ 18 Pokus vraždy

Kdo v úmyslu jiného usmrtit započne jednání bezprostředně směřující k jeho usmrcení, avšak k usmrcení nedojde, bude potrestán trestem odnětí svobody na pět až devět let.
Trestem odnětí svobody na deset let až doživotí bude pachatel potrestán, jestliže:
a) použije výbušninu, jed, jedovatý plyn nebo jinou zvlášť nebezpečnou zbraň,
b) na poškozeného čeká nebo číhá s úmyslem jej usmrtit,
c) před činem poškozeného mučí,
d) čin spáchá v souvislosti s další úmyslnou trestnou činností.

§ 19 Zabití

Kdo jiného usmrtí v silném rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 20 Ublížení na zdraví

Kdo jinému způsobí újmu na zdraví, bude potrestán:

a) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky, způsobí-li újmu z nedbalosti za použití zbraně,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, způsobí-li újmu úmyslně,
c) trestem odnětí svobody na pět až deset let, způsobí-li újmu úmyslně za použití zbraně,
d) trestem odnětí svobody na pět až patnáct let, spáchá-li čin za použití zbraně proti úřední osobě nebo členovi záchranné složky,
e) trestem odnětí svobody na deset až dvacet pět let, způsobí-li činem smrt.

§ 21 Napadení

Kdo proti jiné osobě úmyslně použije násilí bez použití zbraně, bude potrestán:

a) peněžitým trestem do 10.000 $,
b) peněžitým trestem do 20.000 $, spáchá-li čin proti úřední osobě,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, způsobí-li činem vážnou újmu na zdraví.

§ 22 Mučení a jiné nelidské nebo kruté zacházení

Kdo jinému způsobí tělesné nebo duševní utrpení mučením, krutým nebo jiným nelidským zacházením, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až patnáct let.

HLAVA II TRESTNÉ ČINY PROTI SVOBODĚ A SOUKROMÍ

§ 23 Obchodování s lidmi

Kdo jiného zbaví nebo omezí na osobní svobodě za účelem jeho prodeje, nákupu, nucené práce nebo poskytování služeb, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 24 Omezování osobní svobody

Kdo bez zákonného důvodu jinému brání ve volném pohybu nebo jej zbaví osobní svobody, bude potrestán:

a) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem do 15.000 $, nedošlo-li k přemístění poškozeného,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let, došlo-li k přemístění poškozeného,
c) trestem odnětí svobody na pět až patnáct let, spáchá-li čin proti zaměstnanci státní instituce z důvodu výkonu jeho povolání.

§ 25 Vyhrožování

Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo závažnou majetkovou újmou způsobem způsobilým vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán peněžitým trestem do 17.000 $.
Kdo takovým jednáním působí na úřední osobu, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 26 Vydírání

Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco vykonal, opominul nebo strpěl, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 27 Neoprávněné nakládání s osobními údaji

Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, získá nebo si přisvojí osobní údaje jiné osoby, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.
Trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, jestliže:
a) způsobí vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech jiné osoby,
b) čin spáchá prostřednictvím tisku, filmu, rozhlasu, televize, sociální sítě nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Spáchá-li čin zaměstnanec státní instituce v souvislosti s výkonem svého povolání, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 28 Zneužití pravomoci

Úřední osoba, která v úmyslu získat neoprávněnou výhodu nebo způsobit jinému újmu:

a) překročí svou pravomoc,
b) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
c) neoprávněně poskytne výhodu nebo ústupek,
d) napomáhá k protiprávní činnosti,
e) zneužije své postavení k nátlaku na jinou osobu, bude potrestána trestem odnětí svobody na pět až dvacet let.

Způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví, bude pachatel potrestán trestem odnětí svobody na dvacet let až doživotí.

§ 29 Pomluva

Kdo o jiném úmyslně rozšíří nepravdivý údaj způsobilý způsobit mu majetkovou škodu nebo jej závažně poškodit ve společnosti, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.
Kdo čin spáchá v úmyslu přivodit jinému trestní stíhání, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 30 Narušení občanského soužití

Kdo hrubým jednáním naruší občanské soužití nebo veřejný pořádek, bude potrestán peněžitým trestem do 5.000 $.

§ 31 Nebezpečné pronásledování

Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje, sleduje nebo obtěžuje, bude potrestán peněžitým trestem do 20.000 $.
Vyvolá-li takové jednání důvodnou obavu o život nebo zdraví pronásledované osoby nebo osoby jí blízké, bude pachatel potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 32 Násilí proti skupině obyvatel nebo jednotlivci

Kdo skupině obyvatel nebo jednotlivci vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu anebo proti nim podněcuje či používá násilí z důvodu jejich skutečné nebo domnělé rasy, etnického původu, národnosti, politického přesvědčení nebo vyznání, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 33 Únos

Kdo jiného protiprávně omezí na osobní svobodě a přemístí jej proti jeho vůli na jiné místo, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři až osm let a může být potrestán také peněžitým trestem do 50.000 $.
Trestem odnětí svobody na pět až jedenáct let bude pachatel potrestán, jestliže:
a) činem vyvolá důvodnou obavu o život nebo zdraví unesené osoby nebo osoby jí blízké,
b) drží unesenou osobu proti její vůli déle než dvacet čtyři hodin.

§ 34 Nepravdivé předstírání identity

Kdo se úmyslně vydává za jinou osobu nebo bez jejího souhlasu používá její jméno nebo jiné identifikační údaje za účelem získání prospěchu nebo způsobení újmy, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $ nebo trestem odnětí svobody až na jeden rok.
Způsobí-li pachatel značnou škodu nebo spáchá-li čin opakovaně, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky.

HLAVA III TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI

§ 35 Nedovolený pohlavní styk a jiné sexuální aktivity

Kdo vědomě poskytne nebo sjedná sexuální služby za úplatu nebo jinou protihodnotu bez příslušné licence nebo mimo zaměstnání u držitele licence, bude potrestán trestem odnětí svobody až na pět let.
Trestem odnětí svobody na pět až jedenáct let bude potrestán, kdo se dopustí:
a) sexuálního styku nebo jiného sexuálního jednání s osobou v přímém příbuzenském vztahu,
b) sexuálního jednání se zvířetem,
c) sexuálního jednání s mrtvým tělem,
d) sexuálního jednání s osobou mladší čtrnácti let.

§ 36 Znásilnění

Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo zneužitím jeho bezbrannosti donutí k pohlavnímu styku nebo jiné obdobné sexuální aktivitě, bude potrestán trestem odnětí svobody na pět až patnáct let.
Způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví, bude pachatel potrestán trestem odnětí svobody na patnáct až dvacet let.HLAVA IV TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU

§ 37 Krádež

Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 10.000 $, nepřesahuje-li hodnota věci 20.000 $,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem od 12.000 $ do 20.000 $, činí-li hodnota věci 20.001 $ až 200.000 $,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, činí-li hodnota věci nejméně 200.001 $,
d) trestem odnětí svobody na tři až sedm let, činí-li hodnota věci nejméně 500.001 $.

§ 38 Loupež

Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžku násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán:
a) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem do 15.000 $, je-li čin spáchán v samoobslužném obchodě,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, je-li čin spáchán proti finanční instituci nebo klenotnictví,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let v ostatních případech,
d) trestem odnětí svobody na patnáct až třicet let, je-li čin spáchán proti centrální bance.

§ 39 Vloupání

Kdo neoprávněně vnikne do obytné budovy, obchodních prostor nebo uzamčeného vozidla v úmyslu spáchat krádež nebo jiný trestný čin, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $ nebo trestem odnětí svobody až na dva roky.
Překoná-li pachatel při činu uzamčení, zabezpečení nebo jinou překážku, bude potrestán peněžitým trestem do 50.000 $ nebo trestem odnětí svobody až na šest let.

§ 40 Zpronevěra

Kdo si přisvojí cizí věc nebo jiný majetek, který mu byl svěřen, bude potrestán:
a) peněžitým trestem od 1.000 $ do 5.000 $, nepřesahuje-li hodnota majetku 20.000 $,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, činí-li hodnota majetku 20.001 $ až 200.000 $,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let, činí-li hodnota majetku nejméně 200.001 $.

§ 41 Neoprávněný vstup

Kdo bez oprávnění vstoupí do uzavřeného prostoru, na cizí pozemek nebo do cizí nemovitosti, bude potrestán peněžitým trestem do 3.000 $.
Kdo čin spáchá opakovaně během čtrnácti dnů, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem od 1.000 $ do 5.000 $.
Kdo při činu překoná překážku chránící uzavřený prostor, pozemek nebo nemovitost, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.
Kdo neoprávněně vstoupí do prostor státní instituce, bude potrestán trestem odnětí svobody na pět až deset let.

§ 42 Podvod

Kdo uvede jiného v omyl, využije jeho omylu nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti a tím získá neoprávněný prospěch, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 20.000 $, spáchá-li čin v pracovněprávním vztahu,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let v ostatních případech,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let, spáchá-li čin v úmyslu poškodit podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost,
d) trestem odnětí svobody na pět až patnáct let, předstírá-li při činu příslušnost ke státní složce.

§ 43 Neoprávněné užívání cizí věci

Kdo se zmocní cizí věci nikoli v úmyslu si ji trvale přisvojit, ale za účelem jejího přechodného užívání, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 10.000 $, nepřesahuje-li hodnota věci 20.000 $,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem do 20.000 $, činí-li hodnota věci nejméně 20.001 $,
c) trestem odnětí svobody na tři až sedm let, jde-li o motorové vozidlo, letadlo, plavidlo nebo jinou věc značné hodnoty.
Způsobí-li pachatel užíváním věci značnou škodu, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři až deset let.
Vedle trestu podle odstavce 1 nebo 2 může být pachatel potrestán také trestem zákazu činnosti, souvisí-li čin s výkonem určité činnosti.

§ 44 Vandalismus

Kdo úmyslně poškodí nebo zničí veřejný nebo soukromý majetek, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 5.000 $, nepřesahuje-li způsobená škoda 20.000 $,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, činí-li způsobená škoda nejméně 20.001 $.

§ 45 Žhářství

Kdo úmyslně založí požár, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

HLAVA IV TRESTNÉ ČINY PROTI BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU

§ 46 Zavinění dopravní nehody

Kdo, byť i z nedbalosti, porušením pravidel silničního provozu zaviní dopravní nehodu, bude potrestán:
a) peněžitým trestem od 500 $ do 2.000 $, nedojde-li ke zranění,
b) peněžitým trestem od 5.000 $ do 10.000 $, dojde-li ke zranění jiné osoby,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let a trestem zákazu řízení všech motorových vozidel, způsobí-li těžkou újmu na zdraví,
d) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem do 15.000 $ a trestem zákazu řízení motorových vozidel, spáchá-li čin pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

§ 47 Řízení vozidla bez řidičského oprávnění

Kdo řídí motorové vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění, bude potrestán peněžitým trestem do 3.000 $.
Kdo čin spáchá opakovaně během čtrnácti dnů, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.

§ 48 Řízení vozidla bez možnosti identifikace

Kdo řídí motorové vozidlo a nemá u sebe platný doklad umožňující ověření jeho totožnosti a řidičského oprávnění, bude potrestán peněžitým trestem do 1.000 $.

§ 49 Řízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky

Kdo řídí vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, bude potrestán peněžitým trestem od 3.000 $ do 7.000 $ a trestem zákazu řízení motorových vozidel.

§ 50 Překročení nejvyšší povolené rychlosti

Kdo překročí nejvyšší povolenou rychlost, bude potrestán:
a) peněžitým trestem 500 $, překročí-li ji nejvýše o 15 mph,
b) peněžitým trestem 1.000 $, překročí-li ji o 16 až 30 mph,
c) peněžitým trestem 2.000 $ a trestem zákazu řízení motorových vozidel, překročí-li ji nejméně o 31 mph.

Při předjíždění lze nejvyšší povolenou rychlost překročit nejvýše o 5 mph.

§ 51 Používání komunikačního zařízení za jízdy

Kdo během řízení vozidla drží nebo obsluhuje telefon nebo jiné komunikační zařízení, bude potrestán peněžitým trestem 200 $.
To neplatí pro úřední osobu, která zařízení používá při výkonu služby.

§ 52 Porušení povinnosti použít bezpečnostní prvky

Kdo při jízdě:
a) na motocyklu nepoužije ochrannou přilbu,
b) ve vozidle nepoužije bezpečnostní pás,
bude potrestán peněžitým trestem do 500 $.

Řidič vozidla s nedostatečným nebo nefunkčním osvětlením bude potrestán peněžitým trestem do 400 $.

§ 53 Řízení technicky nezpůsobilého vozidla

Kdo, byť i z nedbalosti, řídí vozidlo, které nesplňuje technické požadavky pro provoz na pozemních komunikacích, bude potrestán peněžitým trestem od 500 $ do 25.000 $.

§ 54 Převážení nepovoleného počtu osob

Kdo ve vozidle přepravuje více osob, než pro kolik je vozidlo technicky určeno, bude potrestán peněžitým trestem od 200 $ do 1.000 $.

§ 55 Nerespektování dopravního značení

Kdo, byť i z nedbalosti. poruší pravidla silničního provozu stanovená dopravními značkami, světelnými signály nebo vodorovným značením, bude potrestán peněžitým trestem od 400 $ do 5.000 $.

§ 56 Zneužití zvukového výstražného zařízení

Kdo použije zvukové výstražné zařízení vozidla v rozporu s jeho účelem, bude potrestán peněžitým trestem 700 $.

HLAVA V TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ

§ 57 Obecné ohrožení

Kdo, byť i z nedbalosti, vydá nejméně tři osoby v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 3.000 $, dojde-li k ohrožení při řízení vozidla,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, dojde-li k ohrožení použitím střelné nebo jiné zbraně.

§ 58 Neposkytnutí první pomoci

Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo vážné újmy na zdraví, byť i z nedbalosti, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 59 Nedovolené ozbrojování

Kdo bez příslušného oprávnění drží, nosí, užívá, vyrábí, převádí nebo zprostředkuje zbraň, střelivo, výbušninu nebo zakázaný oděvní doplněk, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 5.000 $, jde-li o zbraň nebo střelivo kategorie ZP T1,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až patnáct let nebo peněžitým trestem do 10.000 $ v ostatních případech,
c) trestem odnětí svobody na dvacet let až doživotí, spáchá-li čin za účelem prodeje nebo distribuce v množství větším než zanedbatelném.
§ 60 Porušení povinností na úseku zbraní a střeliva
Kdo poruší povinnost stanovenou právním předpisem o zbraních a střelivu a nejde o čin podle § 59, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.

§ 61 Výroba drog

Kdo neoprávněně vyrobí nebo pěstuje omamnou, psychotropní nebo jinou zakázanou látku kategorie A, B, C, D nebo E, s výjimkou marihuany, bude potrestán:
a) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem do 15.000 $, jde-li o množství do 50 gramů,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let a peněžitým trestem do 50.000 $, jde-li o množství nejméně 50 gramů,
c) trestem odnětí svobody na deset až třicet let a peněžitým trestem do 500.000 $, jde-li o množství nejméně 1.000 gramů.
Vedle trestu podle odstavce 1 se uloží trest propadnutí věcí určených k výrobě nebo pěstování.

§ 62 Pěstování marihuany

Kdo neoprávněně pěstuje nebo zpracovává marihuanu, bude potrestán:
a) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem do 10.000 $, jde-li o množství nad 30 až 99 gramů,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let a peněžitým trestem do 50.000 $, jde-li o množství nejméně 100 gramů,
c) trestem odnětí svobody na deset až dvacet let a peněžitým trestem do 500.000 $, jde-li o množství nejméně 2.000 gramů.
Vedle trestu podle odstavce 1 se uloží trest propadnutí věcí určených k pěstování nebo zpracování.

§ 63 Držení drog

Kdo neoprávněně drží omamnou, psychotropní nebo jinou zakázanou látku kategorie A, B, C, D nebo E, s výjimkou marihuany, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 8.000 $, jde-li o množství do 4,99 gramu,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem do 15.000 $, jde-li o množství nejméně 5 gramů,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let a peněžitým trestem do 25.000 $, jde-li o množství nejméně 50 gramů,
d) trestem odnětí svobody na deset až třicet let a peněžitým trestem do 250.000 $, jde-li o množství nejméně 1.000 gramů.
Vedle trestu podle odstavce 1 se uloží trest propadnutí zakázané látky.

§ 64 Držení marihuany

Kdo neoprávněně drží nebo přechovává marihuanu, bude potrestán:
a) peněžitým trestem 10.000 $, jde-li o množství nejméně 30 gramů,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem do 20.000 $, jde-li o množství nejméně 100 gramů,
c) trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let a peněžitým trestem do 30.000 $, jde-li o množství nejméně 200 gramů,
d) trestem odnětí svobody na deset až třicet let a peněžitým trestem do 250.000 $, jde-li o množství nejméně 2.000 gramů.
Vedle trestu podle odstavce 1 se uloží trest propadnutí marihuany.

§ 65 Distribuce a prodej drog

Kdo neoprávněně prodá, poskytne nebo jinak distribuuje omamnou, psychotropní nebo jinou zakázanou látku kategorie A, B, C, D nebo E, bude potrestán:
a) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem do 10.000 $, jde-li o množství do 49,99 gramu,
b) trestem odnětí svobody na pět až dvacet let a peněžitým trestem do 100.000 $, jde-li o množství 50 až 999,99 gramu,
c) trestem odnětí svobody na dvacet až třicet let a peněžitým trestem do 800.000 $, jde-li o množství nejméně 1.000 gramů,
d) trestem odnětí svobody na pět let až doživotí, jde-li o množství nejméně 5 gramů a pachatel je zaměstnancem státní instituce.
Vedle trestu podle odstavce 1 se uloží trest propadnutí zakázané látky.

§ 66 Rušení klidu

Kdo jiného úmyslně ruší nadměrným hlukem, vyvoláváním výtržností nebo jiným jednáním narušujícím veřejný pořádek a klid, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.
Kdo čin spáchá opakovaně nebo v době od 22:00 do 6:00, bude potrestán trestem odnětí svobody až na tři měsíce nebo peněžitým trestem do 20.000 $.

HLAVA VI TRESTNÉ ČINY PROTI SPRAVEDLNOSTI A STÁTU

§ 67 Korupce

Kdo v souvislosti s obstaráváním věcí veřejného zájmu přijme, žádá, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 68 Neuhrazení peněžité povinnosti

Kdo neuhradí peněžitý trest, správní sankci nebo jiný poplatek uložený státní institucí do čtrnácti dnů od vykonatelnosti rozhodnutí, bude potrestán:
a) peněžitým trestem 5.000 $, nepřesahuje-li neuhrazená částka 10.000 $,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, činí-li neuhrazená částka 10.001 $ až 100.000 $,
c) trestem odnětí svobody na sedm až patnáct let, činí-li neuhrazená částka nejméně 100.001 $.
Výkonem trestu podle odstavce 1 nezaniká povinnost původní částku uhradit.
Byla-li uložena povinnost podle odstavce 1 písm. b) nebo c), počíná po výkonu trestu běžet nová lhůta čtrnácti dnů k jejímu uhrazení.

§ 69 Opovrhování soudem

Kdo úmyslně narušuje soudní jednání, poruší soudní řád nebo přísahu anebo neuposlechne vykonatelné nařízení, příkaz či rozhodnutí soudu, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let nebo peněžitým trestem do 100.000 $.

§ 70 Maření omezení osobní svobody

Kdo uprchne z výkonu trestu odnětí svobody, vazby, zadržení nebo jiného zákonného omezení osobní svobody, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 71 Ovlivňování spravedlnosti

Kdo úmyslně ovlivňuje účastníka řízení, svědka, znalce nebo jinou osobu anebo maří či pozměňuje skutečnosti významné pro rozhodnutí orgánu veřejné moci, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až deset let.

§ 72 Křivé obvinění

Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán trestem odnětí svobody až na dva roky.
Kdo čin spáchá v úmyslu přivodit jinému trestní stíhání, bude potrestán trestem odnětí svobody až na tři roky.

§ 73 Křivá výpověď

Kdo jako svědek nebo znalec před orgánem veřejné moci uvede nepravdu o skutečnosti podstatné pro rozhodnutí nebo takovou skutečnost zamlčí, bude potrestán trestem odnětí svobody až na tři roky.

§ 74 Útěk před ozbrojenou složkou

Kdo přes zákonnou výzvu příslušníka ozbrojené složky pokračuje v útěku nebo se jinak vyhýbá kontrole, bude potrestán peněžitým trestem do 3.000 $.
Spáchá-li pachatel čin v souběhu s jiným trestným činem, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky nebo peněžitým trestem do 5.000 $.
Spáchá-li čin řidič motorového vozidla, může mu být uložen také trest zákazu řízení motorových vozidel.

§ 75 Neuposlechnutí výzvy úřední osoby

Kdo neuposlechne zákonnou výzvu nebo nařízení úřední osoby či státní instituce, bude potrestán peněžitým trestem do 3.000 $.

§ 76 Maření výkonu úřední povinnosti

Kdo úmyslně klade odpor, zdržuje nebo jinak maří výkon pravomoci ozbrojené složky nebo člena záchranné složky při plnění jeho úředních povinností, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok a peněžitým trestem do 15.000 $.

§ 77 Zneužití tísňové linky

Kdo úmyslně kontaktuje tísňovou linku, aniž by byl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek, bude potrestán peněžitým trestem do 10.000 $.

§ 78 Zahalování obličeje

Kdo si na veřejném shromáždění nebo v prostorách státní instituce úmyslně zakryje obličej za účelem znemožnění své identifikace, bude potrestán peněžitým trestem 2.500 $.

§ 79 Legalizace výnosů z trestné činnosti

Kdo ukryje, převede, investuje nebo jinak použije majetek získaný trestnou činností v úmyslu zatajit nebo zastřít jeho původ, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři až osm let, peněžitým trestem do 100.000 $ a trestem propadnutí věci nebo majetku.
Trestem odnětí svobody na pět až dvanáct let a trestem propadnutí věci nebo majetku bude pachatel potrestán, jestliže:
a) čin spáchá jako člen organizované skupiny,
b) hodnota výnosů přesáhne 500.000 $,
c) čin spáchá opakovaně poté, co byl za obdobné jednání pravomocně odsouzen.

HLAVA VII TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

§ 80 Pytláctví

Kdo bez příslušného povolení loví nebo usmrtí zvěř, bude potrestán:
a) peněžitým trestem 2.500 $, usmrtí-li jeden až pět kusů lovné zvěře,
b) trestem odnětí svobody na jeden rok až tři roky, usmrtí-li více než pět kusů lovné zvěře,
c) peněžitým trestem 2.000 $, zraní-li zvěř nebo se ji pokusí usmrtit,
d) peněžitým trestem 2.500 $ a trestem zákazu lovu, usmrtí-li chráněnou zvěř,
e) trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, usmrtí-li více než tři kusy chráněné zvěře,
f) peněžitým trestem do 3.000 $, loví-li mimo místo určené k lovu.

§ 81 Nezodpovědný lov a rybolov

Kdo při lovu nebo rybolovu poruší povinnost bezpečného a odpovědného jednání, bude potrestán:
a) peněžitým trestem do 3.500 $, použije-li k lovu jinou než povolenou loveckou zbraň,
b) peněžitým trestem 1.200 $ a trestem zákazu lovu, usmrtí-li zvěř bez účelu využití masa, kůže nebo jiného produktu,
c) peněžitým trestem do 5.000 $, loví-li směrem k obytné oblasti,
d) peněžitým trestem do 500 $, loví-li bez předepsaných reflexních prvků.

§ 82 Týrání zvířat

Kdo zvířeti úmyslně způsobí újmu na zdraví, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.
Kdo zvíře úmyslně týrá nebo mu způsobí těžkou újmu na zdraví či smrt, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až sedm let.
Kdo způsobí újmu na zdraví zvířeti sloužícímu státní instituci, bude potrestán trestem odnětí svobody na pět až deset let.
Trestným činem není odborně a odůvodněně provedená eutanazie zvířete oprávněným veterinářem.

HLAVA VIII OSTATNÍ TRESTNÉ ČINY

§ 83 Maření přípravy a průběhu voleb

Kdo závažným způsobem maří přípravu nebo průběh voleb, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

§ 84 Zakázaná volební agitace

Kdo provádí volební agitaci ve volební místnosti nebo jejím bezprostředním okolí, bude potrestán peněžitým trestem od 10.000 $ do 25.000 $.

ČÁST III TRESTNÍ ŘÍZENÍ

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 85 Orgány činné v trestním řízení

Orgány činnými v trestním řízení jsou:
a) policejní orgány,
b) prokuratura,
c) soudy.
Policejní orgán trestné činy prověřuje a vyšetřuje.
Prokuratura vykonává dozor nad přípravným řízením, rozhoduje o podání obžaloby a zastupuje veřejnou žalobu před soudem.
O vině a trestu rozhoduje soud s výjimkami uvednými v tomto zákoně.

§ 86 Trestní oznámení

Trestní oznámení může podat kdokoliv policejnímu orgánu nebo prokuratuře.
Orgán, který oznámení přijme, posoudí jeho obsah a provede nezbytná šetření.
Je-li zřejmé, že nejde o trestný čin, může být věc odložena nebo předána příslušnému orgánu, který je k řízení o skutku uvedeném v oznámení příslušný.

§ 87 Podezřelý, obviněný a obžalovaný

Podezřelým je osoba, u které existují konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že mohla spáchat trestný čin.
Obviněným se osoba stává sdělením obvinění.
Obžalovaným se osoba stává podáním obžaloby k soudu.
Obviněný a obžalovaný mají právo zejména:
a) znát skutek, který je jim kladen za vinu,
b) nevypovídat,
c) zvolit si obhájce,
d) navrhovat důkazy,
e) nepřispívat k vlastnímu obvinění,
f) vyjadřovat se k provedeným důkazům,
g) nahlížet do spisu, neohrozí-li to závažně probíhající vyšetřování,
h) podat opravný prostředek podle tohoto zákona.

§ 87a Lhůty a způsob podání

Podání lze učinit písemně, elektronicky nebo ústně do protokolu.
Připadne-li konec lhůty na dobu, kdy příslušný orgán není dostupný, končí lhůta následujícím dnem jeho dostupnosti.
Orgán může ze závažných důvodů zmeškání lhůty prominout.

§ 88 Obhájce

Obviněný má nárok na obhájce od okamžiku, kdy je v případě probíhajícího trestního řízení omezen na svobodě nebo kdy je proti němu zahájeno trestní stíhání pro trestný čin, za který obviněnému hrozí trest od tří let.
Nemůže-li si obviněný obhájce zajistit a jde-li o situaci, kdy má obviněný na obhájce nárok, ustanoví mu obhájce soud.
Obviněný si může obhájce zvolit i kdykoliv na něj nemá nárok.
Komunikace mezi obviněným a obhájcem je důvěrná.

§ 89 Poškozený

Poškozeným je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, nemajetková újma nebo jinak zasaženo do jejích práv.
Poškozený má právo být informován o průběhu řízení, navrhovat důkazy, vyjádřit se k věci a požadovat náhradu škody podle tohoto zákona (§ 15).

HLAVA II TRESTNÍ ŘÍZENÍ PŘED PODÁNÍM OBŽALOBY

§ 90 Zajištění osoby

Policejní orgán může osobu na nezbytně nutnou dobu zajistit:
a) za účelem zjištění totožnosti,
b) k provedení nezbytného úkonu,
c) jestliže osoba bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné,
d) jestliže narušuje zákrok policejního orgánu.
Zajištění musí skončit ihned, jakmile pomine jeho důvod.
Zajištění není trestem ani zahájením trestního stíhání.

§ 91 Zadržení

Policejní orgán může zadržet osobu, je-li důvodně podezřelá ze spáchání trestného činu a existuje obava, že:
a) uprchne nebo se bude skrývat,
b) bude ovlivňovat svědky nebo mařit dokazování,
c) bude pokračovat v trestné činnosti,
d) je zadržení nezbytné k ochraně života, zdraví nebo veřejné bezpečnosti.
Zadržená osoba musí být neprodleně poučena o důvodu zadržení, právu nevypovídat a právu na obhájce.
Policejní orgán musí zadrženou osobu nejpozději do 48 hodin propustit nebo předat soudu s návrhem na vzetí do vazby.

§ 92 Zatčení

Zatčení lze provést na základě soudního příkazu.
Bez příkazu lze osobu zatknout, byla-li přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté a věc nesnese odkladu.
Zatčená osoba musí být bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin, předána soudu nebo propuštěna.

§ 93 Prohlídka osoby a věci

Policejní orgán může provést prohlídku osoby nebo jí bezprostředně užívaných věcí, jestliže:
a) existuje důvodné podezření, že má u sebe zbraň, zakázanou věc nebo důkaz trestné činnosti,
b) je to nezbytné pro bezpečné provedení zákroku,
c) byla osoba zadržena nebo zatčena.
Prohlídka musí být provedena přiměřeným způsobem a pouze v rozsahu odpovídajícím jejímu účelu.

§ 94 Domovní prohlídka

Domovní prohlídku lze provést pouze na základě soudního příkazu.
Bez soudního příkazu lze do obydlí vstoupit, pouze je-li to nezbytné:
a) k ochraně života nebo zdraví,
b) k odvrácení bezprostředního nebezpečí,
c) k pronásledování osoby přistižené při závažném trestném činu,
d) k zabránění bezprostřednímu zničení důkazu.
O důvodu a průběhu prohlídky musí být pořízen záznam.

§ 95 Zajištění věci

Policejní orgán může zajistit věc, která:
a) může sloužit jako důkaz,
b) byla použita ke spáchání trestného činu,
c) byla trestným činem získána,
d) může být nebezpečná.
Osobě musí být vydáno potvrzení o zajištění věci.
Jakmile věc není pro řízení potřebná, musí být vrácena oprávněné osobě, pokud nepodléhá propadnutí nebo zabrání.

§ 96 Výslech

Před výslechem musí být osoba poučena o svých právech a o postavení, v němž je vyslýchána.
Obviněný není povinen vypovídat ani přispívat k vlastnímu usvědčení.
Svědek je povinen vypovídat pravdu. Může odmítnout výpověď, pokud by jí vystavil sebe nebo osobu blízkou nebezpečí trestního stíhání.
Výpověď získaná násilím, výhrůžkou, nátlakem nebo vědomým porušením základních práv nesmí být použita jako důkaz.

§ 97 Důkazy

Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci a bylo získáno zákonným způsobem.
Každá strana může navrhovat důkazy.
Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech.
Vinu nelze založit pouze na domněnkách nebo na důkazech, o jejichž věrohodnosti existují důvodné pochybnosti.
Závažně nezákonně získaný důkaz nelze použít.

§ 98 Zahájení trestního stíhání

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že určitá osoba spáchala trestný čin, policejní orgán jí sdělí obvinění.
Sdělení obvinění musí obsahovat:
a) popis skutku,
b) jeho předběžné právní posouzení,
c) poučení o právech obviněného.
O zahájení trestního stíhání musí být informována prokuratura.

§ 99 Skončení vyšetřování

Po skončení vyšetřování policejní orgán předá věc prokuratuře, která:
a) podá obžalobu,
b) věc vrátí k doplnění,
c) trestní stíhání zastaví,
d) využije některý ze zvláštních způsobů skončení řízení.

§ 100 Obžaloba

Obžalobu podává prokurátor, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud.
Obžaloba musí obsahovat popis skutku, jeho právní posouzení, navrhované důkazy a návrh trestu.
Soud není vázán právním posouzením uvedeným v obžalobě, nesmí však rozhodovat o jiném skutku.

§ 101 Vazba

Do vazby lze vzít pouze obviněného, proti němuž existuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu a konkrétní obava, že:
a) uprchne nebo se bude skrývat,
b) bude ovlivňovat svědky nebo mařit dokazování,
c) bude pokračovat v trestné činnosti.
O vzetí do vazby rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo policejního orgánu.
Vazba nesmí být používána jako trest a může trvat pouze po nezbytně nutnou dobu.
Soud musí zvažovat možnost nahradit vazbu zejména peněžitou zárukou, dohledem, zákazem styku, zákazem vycestování nebo jiným přiměřeným omezením.
Obviněný může kdykoliv požádat o propuštění z vazby. O žádosti musí být rozhodnuto bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 dnů.

HLAVA III ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM

§ 102 Hlavní líčení

Hlavní líčení řídí soud.
Prokurátor přednese obžalobu a důkazy obžaloby. Obžalovaný a jeho obhájce mají právo se k obžalobě vyjádřit a předkládat vlastní důkazy.
Obžalovaný má právo být přítomen, vyjádřit se ke všem důkazům a pronést závěrečnou řeč.
Poškozený může uplatnit svůj nárok a vyjádřit se k věci.
Soud může vyloučit veřejnost, vyžaduje-li to ochrana utajovaných skutečností, nezletilých, soukromí nebo bezpečnosti osob.

§ 103 Rozsudek

Soud rozhoduje pouze na základě důkazů provedených v řízení.
Nebyla-li vina prokázána bez důvodných pochybností, soud obžalovaného zprostí.
Rozsudek musí obsahovat výrok o vině nebo zproštění, trestu, případné náhradě škody, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích.

HLAVA IV PROSTŘEDKY K NAPRAVENÍ VAD

§ 104 Odvolání

Proti rozsudku může obžalovaný, prokurátor nebo jiná oprávněná osoba podat odvolání.
Odvolání se podává ve lhůtě sedmi dnů od zveřejnění rozsudku.
Odvolací soud může rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání.
Podal-li odvolání pouze obžalovaný, nesmí být jeho postavení rozhodnutím odvolacího soudu zhoršeno.

§ 105 Stížnost

Proti rozhodnutí policejního orgánu, prokurátora nebo soudu odlišného od rozhodnutí ve věci samé lze podat stížnost.
Stížnost se podává do tří dnů od oznámení rozhodnutí.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
Stížnost nemá odkladný účinek, nestanoví-li orgán rozhodující o stížnosti jinak.

HLAVA V ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY ŘÍZENÍ

§ 106 Obnova řízení

Pravomocně skončené trestní řízení může být obnoveno, objeví-li se nové skutečnosti nebo důkazy, které mohou podstatně změnit rozhodnutí o vině nebo trestu.
O povolení obnovy rozhoduje soud.
Samotný nesouhlas s hodnocením již provedených důkazů není důvodem obnovy.

§ 107 Přímý trest uložený policejním orgánem

Policejní orgán může uložit přímý trest, jestliže:
a) skutkový stav je spolehlivě zjištěn,
b) obviněný se ke spáchání trestného činu doznal,
c) obviněný souhlasí s právním posouzením skutku a navrhovaným trestem,
d) věc nevyžaduje další rozsáhlé dokazování.
Přímým trestem lze uložit:
a) trest odnětí svobody,
b) peněžitý trest,
c) zákaz činnosti,
d) zákaz držení zbraní,
e) propadnutí věci, a to pouze v mezích trestní sazby stanovené za daný trestný čin.
Policejní orgán je povinen obviněného před uložením přímého trestu poučit zejména o:
a) právu nevypovídat,
b) právu poradit se s obhájcem,
c) právu odmítnout přímý trest a požadovat projednání věci před soudem,
d) následcích přijetí přímého trestu.
Souhlas obviněného musí být výslovný, dobrovolný a zaznamenaný. Mlčení nebo nečinnost se za souhlas nepovažují.
Přijetím přímého trestu se obviněný vzdává práva na projednání věci před soudem a přímý trest se stává pravomocným a vykonatelným.
Odmítne-li obviněný přímý trest, nesmí být jeho odmítnutí použito v jeho neprospěch a věc se předá prokuratuře k dalšímu řízení.
Přímý trest nelze uložit:
a) za trestný čin, za který zákon umožňuje uložit doživotní trest odnětí svobody,
b) existují-li důvodné pochybnosti o příčetnosti nebo schopnosti obviněného porozumět následkům souhlasu,
c) jde-li o obviněného mladšího osmnácti let,
d) je-li skutek součástí závažné organizované trestné činnosti,
Uplatnil-li poškozený sporný nárok na náhradu škody, o kterém nelze jednoduše rozhodnout, bude poškozený odkázán se svým nárokem na občanskoprávní řízení.
Přímý trest nesmí být přísnější než trest, který policejní orgán navrhl před udělením souhlasu obviněného.
Zjistí-li se, že byl souhlas získán násilím, výhrůžkou, podvodem nebo v důsledku závažného porušení práv obviněného, může soud přímý trest zrušit.

§ 108 Dohoda o vině a trestu

Obviněný a prokurátor mohou uzavřít dohodu o vině a trestu.
Obviněný musí jednat dobrovolně, rozumět následkům dohody a mít možnost poradit se s obhájcem.
Dohodu schvaluje soud. Soud ji neschválí, je-li nezákonná, zjevně nepřiměřená nebo existují-li pochybnosti o vině či dobrovolnosti obviněného.
Není-li dohoda schválena, nelze prohlášení učiněná při jejím sjednávání použít proti obviněnému.

§ 109 Podmíněné zastavení a narovnání

U méně závažného trestného činu může policejní orgán, prokurátor nebo soud trestní stíhání podmíněně zastavit, jestliže se obviněný doznal, nahradil škodu a souhlasí s uloženými podmínkami.
Je-li nahrazena škoda a obviněný s poškozeným dosáhnou dohody, může být věc skončena narovnáním.
Nesplní-li obviněný stanovené podmínky, v trestním řízení se pokračuje.

§ 110 Výkon trestu a podmíněné propuštění

Trest se vykonává po právní moci rozsudku.
Odsouzený může být podmíněně propuštěn, vykonal-li přiměřenou část trestu a lze očekávat, že povede řádný život.
O podmíněném propuštění rozhoduje soud.
Poruší-li odsouzený závažně stanovené podmínky, může soud rozhodnout o výkonu zbytku trestu.

§ 111 Zahlazení odsouzení

Po uplynutí přiměřené doby od výkonu trestu může soud na žádost odsouzeného rozhodnout o zahlazení odsouzení, pokud odsouzený vedl řádný život.
Zahlazené odsouzení se pro běžné účely nepovažuje za předchozí trestní odsouzení.

§ 112 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Podpis: George Harrison, v.r., Chairman kongresu

V platnosti z. č. 2/2026 Trestní zákoník

Sidney